Matka Tereza zemřela 5. září 1997. V Indii byl vyhlášen státní smutek, tělo zesnulé bylo vystaveno v kalkatském kostele sv. Tomáše, kam se přišlo se zesnulou rozloučit statisíce lidí, a v den pohřbu (13. září), se závěrečného obřadu účastnilo na dvacet tisíc hostů. Osm indických vojáků vyneslo tělo Matky Terezy z chrámu zabalené do státní indické vlajky a poté bylo položeno na dělovou lafetu, na které před padesáti lety spočívalo tělo mrtvého Mahátmy Gándhího! Matce Tereze tím byla prokázána neobyčejná veřejná úcta.
Život Matky Terezy byl však o poznání prostší a jednodušší než závěrečné pompézní pocty a pohřební obřady. Matka Tereza, rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu (Gondže Bojadžiu), se narodila 26. srpna roku 1910 jako nejmladší dcera v albánské rodině úspěšného obchodníka a farmaceuta Nikolle Bojaxhiu a Drane Bojaxhiu ve městě Shkupi (dnešní Skopje, hlavní město Makedonie). Pokřtěna jako Agnese, ale doma byla údajně oslovována Gonxha (poupátko), se již ve svých dvanácti letech rozhodla pro řeholní život. Avšak dramatické události Balkánské války a První světové války změnily nejen politickou mapu světa, ale stejně tak i rodinu Bojaxhiuových, která se rozptýlila po světě. Agnese odešla do Irska a v roce 1928 vstoupila do kongregace Loretánských sester (Anglické panny), řeholního společenství, které bylo aktivní hlavně v Indii, jenž Agnes přitahovala. Po krátké přípravě v roce 1929 Agnese odcestovala do Indie, kde složila slib novicky a přijala jméno Tereza. Vyučovala zeměpis na misionářské dívčí škole a bylo jí záhy svěřeno vedení Vyšší misijní školy St. Mary’s High School v Kalkatě. V roce 1946 po dohodě s představenými opustila loretánský klášter a začala se věnovat nejchudším a umírajícím. Brzy byla obklopena značným počtem spolupracovnic, a proto v roce 1949 založila kalkatskou kongregaci Misionářek lásky (kongregace Milosrdenství). 7. října 1950 bylo v Římě nové společenství řídící se františkánskými principy uznáno.
Matka Tereza zakládala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti, budovala nemocnice a školy a během několika roků položila základy velkému dílu milosrdenství. Matka Tereza, jak se jí začalo v tomto období říkat, navštívila ve světě mnoho míst lidského utrpení, vyhledávala děti ohrožené válkou, zmrzačené a nemocné evakuovala do bezpečí. Na sklonku života absolvovala řadu cest po světě a využívala své popularity a možností setkávat se s významnými osobnostmi k podpoře sociálních aktivit své kongregace a šíření křesťanských myšlenek. Byla také známa veřejným odmítavým postojem k potratům, což dala najevo také při svém projevu u příležitosti udělení Nobelovy ceny míru. Dílo matky Terezy strhlo na sebe pozornost i filmové tvorby. V roce 1985 při oslavách čtyřicátého výročí založení OSN byla prezentována premiéra dokumentárního filmu s prostým názvem Matka Tereza, který zachytil práci sester Matky Terezy na nejzbídačenějších místech naší planety - místech hladomoru, ničivého zemětřesení a úděsných brlohů na okrajích zářivých velkoměst. Osobnost Matky Terezy však nemohla uniknout ani nevybíravé kritice. V roce 1996 byl natočen film s provokativním názvem Matka Tereza: Anděl pekla. Matka Tereza byla obviněna ze solidarity s diktátorskými režimy, v knižní verzi filmu (Ch. Hitchense "The Missionary Position: Mother Teresa In Theory And Practice") autor kritizoval nedostatečnou lékařskou péči o nemocné a umírající v domech kongregace Milosrdenství, a údajné snahy Matky Terezy získávat své pacienty pro křesťanskou víru. Kritika se rovněž soustředila na její odmítání potratů a antikoncepce a zmíněné údajné styky s diktátorskými režimy.
Můžeme si připomenout, že Matka Tereza navštívila, a to nejednou, rovněž naši vlast. V roce 1984 na pozvání kardinála Tomáška navštívila Prahu a Brno, v roce 1990 přijala pozvání prezidenta Václava Havla (téhož roku získala v Praze 6 v ulici Na Zátorce jednopatrovou vilu pro zřízení útulku své kongregace), a poslední návštěva se uskutečnila v roce 1992, když její sestry založily útulek v Bratislavě - Rači.
Vyčerpanou a těžce nemocnou Matku Terezu 13. března 1997 vystřídala ve vedení řádu její zástupkyně sestra Nirmala (zemřela v červnu tohoto roku). Bezprostředně po smrti Matky Terezy papež Jan Pavel II. zahájil proces blahořečení a 19. října 2003 v průběhu Světového misijního dne byla slavnostně prohlášena za blahoslavenou.
Zdroj:
Matka Tereza, Wikipedie, otevřená encyklopedie - www.cs.wikipedia.org/wiki/Matka_Tereza
Obrázek:
Týden.cz